!!! VRH "L" JE NA SVĚTĚ !!! a jak to bylo?

31.01.2015 16:17

Včera mezi 11:50 - 22:39 přibyly do naší rodinky 4 psí kluci a 2 psí holky. 

Protože je březost u feny 58 - 63 dní, byla jsem od tohoto úterý už velmi nervózní. Ale abych nepodcenila situaci požádala jsem svou 82. letou babičku, aby na naší fenku v mé nepřítomnosti dohlédla a kdyby se dělo něco neobvyklého, aby mi ihned dala na telefon vědět. Ano, i já patřím do řad pracujících a tak v lednu žádat o vybrání celé roční dovolené není úplně ideální. 

Tedy ve čtvrtek kolem deváté svačiny mi zazvonil v práci telefon s informací, že Connie zmizela. Fenka byla v 60. dnu březosti a tak jsem ihned odjela domů. Před mým příjezdem již ale našel fenku můj manžel. Byla zahrabaná pod Rododendronem a ven se jí opravdu nechtělo. Takže budoucí matka si chtěla vystavět hnízdo a porodit. Jakmile jsme ji odtud dostali, už jsem jí nespustila z očí. Navečer jsem si pozvala kamarádku, která mi měla být tou psychickou oporou při porodu, neb už má pár svých odchovů za sebou, ale na Connie to ještě ten večer nepřišlo.

A tak nastal 61. den březosti (jak přesný termín). Connie byla neklidná, chodila tam a zpět jako přednášející profesor :) a všechny ty přípravy vyvrcholila zahrabáním se, tentokrát pod velký kámen do zahradní skalky (bylo 10:50). Skalka je v rohu pozemku lemována plotem, takže přístup k fence byl velmi nesnadný. Samozřejmě že nastávající rodička velmi prudila a já, protože jsem jí den před tím sundala obojek, ji ani neměla za co chytit. Po mnoha telefonátech a vyzkoušení spousty laskomin si nakonec Connie nechala nandat obojek a za lákavé vůně debrecínky (chovatelky prominou slanou uzeninu, ale bylo to jediné, co zabralo) a mírného tahu vodítkem jsem ji ze skalky vylákala do domu. Nebudu ani popisovat jak vypadala, zkrátka jsem ji omyla jak to šlo a ubytovala ji v porodním boxu. Bylo přesně 11:40 a musím říct, že dnes když vzpomenu, že první štěně přišlo na svět v 11:50, to bylo opravdu O PRSA. 

S prvním štěňátkem se Connie poprala jedním zatlačením, pak se ale rozhodla , že je pro ně dva porodní box velký. Bodejť by nebyl, když jsem ho nechala udělat 2m x 1,2m. To abych nemusela spát se skrčenýma nohama, když jsem jí dělala v noci společnost, aby si na box zvykla. Tedy popadla malého do tlamy a začala s ním lítat po garáži a hledat  vhodnější místo. Byla jsem zděšená ale nakonec, když se jí zalíbil koš na štěňata a tak jsem jí ho umístila do porodního boxu. Uvelebila se tam i s mimčem a pak tam rodila až do pátého štěněte. Rodit sama nechtěla a i když jsem se jí snažila nechat v klidu, vždy čekala s tlačením až přijdu. A někdy si dávala opravdu na čas. Po čtvrtém mimču a více než dvouhodinové pauze jsem volala veterináře pro Oxytocin. Než dorazil, porodila fenka po čtvrt hodině tlačení páté štěndo, jak jí dnes říkám "holka s bublinami u nosu".  

Síly fence ubývaly, i když v průběhu porodu nepila, tak žrala o sto šest a tak jsem s hrůzou očekávala narození zbylých štěňátek.  Podle prognózy ze SONO jich mělo být min. 7, spíše 9. PANIKA. Bylo už po sedmé večer a mi teprve vstoupily do druhé poloviny štěněčího nášupu. 

Před osmou dorazil veterinář s injekcí a vyhlídka na rychlejší porod byla rázem na dosah. Účinky Oxytocinu ale nenastoupily. Pár telefonátů a verdikt zněl, nechat to být a ráno se uvidí na sonu, prvotní odhad štěňat mohl být mylný.  V té chvíli mě méně štěnátek spíše uspokojovalo ale pocit, co když v bříšku ještě něco zůstalo mi nedal ani zamhouřit očka. O to víc, že Connie se místo blahobytného rozložení v boxu neustále svíjela jako paragraf. A taky že jo. Po půl jedenácté v noci přišlo na svět poslední štěňátko. Pan žlutý byl chudinka tou cestou tak vyčerpaný, že prvních pár hodin ani neměl sílu sát, a ani nemohl. Až když mu nos opustila i ta poslední kapička plodové vody, připojil se k ostatním, již velmi rozjedeným sourozencům. Přikládali jsem ho poctivě na rozdudlané struky, ale štěně němělo dost síly odolat tlakům ostatních nenažranců. Ale to se nad ránem zlomilo a ráno jsme i tomuhle opozdilci navážili krásných 455 g.  

V osm dorazil veterinář, udělal rodičce sono (bříško bylo čisté)  a odstranil paspárky. Porodní box jsme dali do pořádku a teď se už mamča i mimča oddávají společným nerušeným chvilkám.  

Jo a taky na mně po těch společných chvílích porodu dost držkuje, takže to vypadá, že se o štěnda bude starat manžílek :)

TAK JIM PŘEJEME VŠE NEJ DO ŽIVOTA. 

Fotogalerie zde: katerinavala.rajce.idnes.cz/VRH_L_Stastna_Berjanka/

 

Zpět

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si webové stránky zdarma!Webnode